Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Realismus v českém dramatu

Info - Tisknout - Poslat(@) - Stáhnout - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

Vznik novočeského divadla nastává v době národního obrození. (Nepomuk, Štěpánek, Klicpera, Tyl…). Na popud J.K.Tyla bylo vytvořeno nejprve prozatímní divadlo – bylo postaveno v místech, kde stojí dnešní Národní divadlo. Bylo otevřeno v roce 1862 Hálkovou hrou ze srbských dějin „Král Vukašín“. Éra prozatímního divadla neznamená žádný větší význam v divadelnictví až na to že zde působil jako kapelník Bedřich Smetana a byli zde uvedeny při příležitosti třístého výročí narození Shakespeara jeho hry.


Národní divadlo
Roku 1868 za veliké národní slavnosti byl položen základní kámen k Národnímu divadlu. Bylo postaveno v novém renesančním slohu podle architekta Zídka a na jeho vnitřní i vnější podobě se podíleli všichni umělci té doby.
Malíři – Mikoláš Aleš, Václav Brožík, František Ženíšek, Josef Mánes.
Opona – V.Hynays.
Sochaři – Josef Václav Myslbek, Bohuslav Šnyrch, Antonín Vágner.
Roku 1881 bylo slavnostně otevřeno Smetanovou Libuší, záhy neopatrností jednoho dělníka vyhořelo.
Roku 1883 – znovu otevřeno opět Smetanovou Libuší. Úroveň her byla od počátku vysoká. Autory her a oper byli především Hálek, Vrchlický, Jirásek, Smetana, Dvořák, Fibich a další.


bratři Mrštíkové
Alois (1861-1925), Vilém (1863-1912). Narodili se v Jimramově u Brna, starší Alois byl učitelem v Divácích (název vesnice) a život této vesnice jíž nazval Habrůvka sleduje v průběhu jednoho roku v románě (napsal společně s bratrem) „Rok na vsi“.
Vilém vystudoval v Praze filozofii, zpočátku se věnoval redaktorské činnosti. Brzy noviny i Prahu opustil a odstěhoval se ke svému bratrovi. Byl významným teoretikem a propagátorem kritického realismu. Vypracoval program tohoto směru pro ostatní spisovatele. Významné jsou i jeho překlady – Puškin, Tolstoj, Dostojevský …
„Pohádka máje“ - kromě povídek na nichž spolupracoval s bratrem napsal společenský román o lyrické lásce revírníkovy dcery Heleny a světáckého pražského studenta Ríši. Dílo je vloženo do krásné přírody lesů jižní Moravy.
„Santa Lucia“ – je příběh chudého proletářského chlapce, který jde studovat do Prahy a je ubíjen bídou až k smrti. (Santa Lucia – připodobnění k zvolání „Vidět Řím a zemřít“).
„Maryša“ – společné dílo, divadelní hra v nářečí se odehrává na pomezí moravského Slovenska a Hané (Klobouky u Brna). Hrdinkou je dcera bohatého sedláka Lízala, kterou nutí rodiče k sňatku se starším vdovcem mlynářem Vávrou, přestože vědí o její lásce k čeledínovi Franckovi. Když Francek musí odejít na vojnu Maryša podlehne a provdá se za Vávru. Manželství není šťastné, k nesvárům přispívá i to, že Lízal odmítá vyplatit Maryšino věno a dále to že Francek po skončení vojny veřejně prohlásí že bude dál za Maryšou docházet. Maryša nemá dost odvahy na úprk do Brna s Franckem, když však pozná po výstřelu Vávry na Francka že katastrofa je neodvratná, bere osud do svých rukou. Při snídani nasype jed do kafe Vávry ačkoli ten den je Vávra vlídný a chce se s ní usmířit. Vávra umírá a Maryša čeká na světskou spravedlnost.


Gabriela Preissová
Napsala dvě významnější divadelní hry.
„Její pastorkyňa“ – hra je situována na slovácko. Hrdá kostelnička z obavy před hanbou a výsměchem vesničanů zabijí nemanželské dítě její schovanky Jenůfky, která byla až doposud její chloubou. Toto dílo bylo zhudebněno Leošem Janáčkem.
„Gazdina roba“ – Hrdinka Eva končí sebevraždou. Odhodlala se opustit muže jehož nemiluje a odejít s tím kterého měla ráda již před svatbou. Prostředí ve kterém žije ji tento čin nemůže odpustit, nikdy pro ně nebude gazdinou (hospodyní), ale gazdinou robou (cizoložnou ženou). Skočila do Dunaje.


Ladislav Stroupežnický
„Naši furianti“ – české klasické drama, první pokus o realistickou hru. Podává obraz selských intrik při volbě ponocného ve vsi Honice na Písecku. Je vykreslen spor dvou nejbohatších sedláků – starosty Dubského (prosazuje vysloužilého vojáka Bláhu a prvního radního Buška (prosazuje krejčího Fialu). Vzájemně si dokazují čí slova na vesnici více platí. Ve hře je mistrně zpracována jak tragikomická charakteristika postav tak furiantství (typická národní vlastnost).

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT